BESIP vysvětluje, jak je to s mlhovkami

Jsou maličkosti, které nám pomáhají, a přitom nás rozčilují. Mezi takové můžeme mezi řidiči bez nějaké velké diskuse počítat mlhovky. Zatímco v mlze jsou neocenitelnými pomocníky, jakmile je někdo zapomene zhasnout, už se rozčilujeme, protože zářivě červená světla nás oslňují a matou. A že takových řidičů potkáváme dnes a denně více než dost. Počasí a viditelnost se totiž v tyto dny mění i několikrát v průběhu pár kilometrů….

BESIP vysvětluje, jak je to s mlhovkami

Zadní mlhová světla jsme povinni použít ve chvíli, kdy vjedeme do mlhy nebo za hustého deště či sněžení. Přední mlhová světla můžeme, ale nejsme povinni, za těchto podmínek použít. „Nejenže lépe vidíme, ale celkem logicky, proto, že se máme rádi, snažíme se před ostatními chránit. Zadní mlhová světla varují řidiče za námi, že jedeme před nimi, aby do nás v případě, že budeme potřebovat zastavit nebo pojedeme pomaleji, případně nenabourali,“ vysvětluje Martin Farář, šéf BESIP. Rozsvěcíme je tedy nejen v mlze, ale také za hustého deště nebo sněžení, či když se námi zvedá neprůhledná vodní tříšť. To jsou v těchto dnech na našich silnicích běžné podmínky.

Jenže zatímco v takových podmínkách mají rozsvícené mlhovky své opodstatnění, a jejich rozsvícení je jen ve prospěch bezpečnosti, ve chvíli, kdy se podmínky změní a viditelnost vyjasní, začnou rozsvícená ostrá červená světla ostatní obtěžovat. Mohou se dokonce stát nebezpečné nám samotným. „Vzhledem k tomu, že mlhová světla jsou určena do snížené viditelnosti, jejich svítivost je větší než u běžných zadních světel. Brzdová světla s nimi mohou řidičům za námi snadno splynout, a rozsvícené mlhovky je za běžné viditelnosti mohou mást.“ A to nemluvíme o tom, že prostě ostatní oslňují. Zkrátka, nevhodně rozsvícená mlhová světla jsou nejen obtěžující, ale mohou být i nebezpečná.


Proč vlastně mlhovky mlhu prosvítí?

Mlha se skládá z drobných vodních kapiček, které odrážejí zpět světlo, které na ně dopadá. Asi ten pocit znáte, vjedete do mlhy, a před vámi se vztyčí neprůhledná bílá stěna. Mlhovky jsou montovány do čelní části vozu nízko právě proto, že mlhu podsvěcují, a tím se viditelnost zlepší. „Technicky vzato, čím je větší úhel mezi kuželem světla vyzařovaného mlhovým světlem a okem řidiče, tím méně světla je odraženo zpět do jeho oka, a tím také řidič situaci před sebou lépe vidí. Zadní mlhovky pak mají jinou funkci, díky větší intenzitě mlhu jednoduše prosvítí, a zvyšují tak viditelnost vozidla pro řidiče jedoucí za ním,“ vysvětluje Martin Farář.


Světla pro denní svícení nestačí

Samostatnou kapitolou je používání světel pro denní svícení, zvláště za snížené viditelnosti. „Řidiči si musí uvědomit, jestli opravdu za všech okolností dostatečně svítí. Současné moderní automobily při nastartování vozu automaticky rozsvítí světla pro denní svícení. Řidiči pak často zapomínají při snížené viditelnosti rozsvítit řádné osvětlení – tedy alespoň potkávací světla, a to ať se jedná o tmu, mlhu, nebo třeba při vjezdu do tunelu,“ upozorňuje Martin Farář. V případě světel pro denní svícení řidiči zapomínají na to, že auto dozadu vůbec nesvítí, a tím jsou pro ostatní velmi špatně viditelní. Nelze se plně spoléhat ani na automaticky rozsvěcovaná světla. Třeba právě v případě mlhy, nebo deště, kdy se zdvihá za vozidlem vodní clona, čidlo nemusí vyhodnotit světelné podmínky jako dostatečně nízké pro rozsvícení tlumených světel, a auto je pak špatně viditelné pro ostatní účastníky silničního provozu. „Řada řidičů se asi řídí heslem: Když to vidím já, tak ostatní to vidí taky, a to je velmi nebezpečné,“ dodává Martin Farář, šéf oddělení BESIP.

A ještě jedno upozornění, pokud jedete s rozsvícenými mlhovkami, předpokládá se, že je to proto, že je viditelnost velmi špatná, a tomuto stavu musíte také přizpůsobit rychlost jízdy. Například v Německu při rozsvícených mlhových světlech předpokládají, že viditelnost klesla pod 50 metrů, a tak nesmíte jet rychleji než 50 km/h, a to ani na dálnici.

 

Zdroj: tz, Parlamentní listy.cz

 

Autor článku BESIP vysvětluje, jak je to s mlhovkami: převzatý článek 02.10.2017