Čtení myšlenek

Formulování myšlenky je výsledkem velmi složité činnosti mozku. Účastní se jí miliony navzájem propojených neuronů. Moderní skenery jsou schopny podrobně zmapovat aktivní body v mozku při vnímání konkrétních optických obrazců nebo akustických vjemů. Podle některých vědců je to první krok ke čtení myšlenek.

Měření mozkové aktivity se provádí už řadu let. Vědci tak mohou sledovat spojení různých činností s konkrétními nervovými centry. Víme, které skupiny neuronů se aktivují při pohybu paže nebo při čtení cizojazyčného textu. Zdokonalením metody funkční magnetické rezonance (fMR) mohou vědci nyní rekonstruovat jednoduchý zrakový vjem nebo zjistit, které zvuky zkoumaná osoba slyší.

Prototyp přístroje na čtení myšlenek mají na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Monstrum o váze dvanácti tun dokáže pomocí silného magnetického pole najít v krevním barvivu molekuly, které se aktuálně podílejí na předávání kyslíku. Protože spotřeba kyslíku odráží aktivitu neuronů, lze takto získat přesnou mapu mozkové činnosti.

Podle výsledků měření je dnes už možné přiřadit určité aktivity mozku vjemům konkrétních jednoduchých obrazců, například čtverce nebo kruhu. Vedoucí projektu Jack Gallant usiluje o získání mnohem dokonalejšího obrazu. K tomu je nutná spolupráce zkoumané osoby umístěné v tunelu tomografu.

V úvodní fázi musí na obrazovce před sebou soustředěně sledovat 1750 obrázků, každý z nich po dobu jedné sekundy s přestávkami tří sekund. U každého vjemu se zjišťuje mozková aktivita v dílčích oblastech mozku nazývaných voxely, které mají rozměr zhruba 2 x 2 x 2,5 milimetru. Z celkového počtu pěti tisíc voxelů vybere počítač ty, které u daného obrázku byly aktivní. Obvykle jich je kolem pěti set. Zaznamenané výsledky u všech 1750 obrazů pak tvoří vzorec mozkové činnosti konkrétní zkoumané osoby. Nejde o přesný a detailní obraz, neboť každý voxel obsahuje miliony jednotlivých neuronů. Nevíme ani, na které vlastnosti obrazu jednotlivé voxely reagují. Některé zřejmě aktivuje barevný kontrast, jiné z nich reagují na geometrické tvary nebo na povrchové struktury obrazu.

Po úvodní fázi přichází vlastní test. Pokusná osoba se při něm dívá na sérii 120 obrázků, které nebyly v původním souboru, a počítač má určit, který z nich člověk právě sleduje. Dosahovaná úspěšnost se při experimentu pohybovala mezi 72 a 92 procenty, což představuje velmi dobrý výsledek. Zatím nejde o přímé čtení myšlenek nebo obrazů z mozku. Počítačový program je schopen pouze porovnat reakci na známé obrazy s reakcí na podobné dosud neznámé snímky.

Dekódování akustických vjemů

V Maastrichtu použili univerzitní odborníci podobnou metodu k zobrazení akustických vjemů. Podařilo se identifi kovat vzorce mozkové aktivity při poslechu samohlásek „a, i, u“ pronášených postupně třemi osobami. V další fázi pokusu dokázal počítač identifikovat tyto hlásky v mozku poslouchajícího s přesností 60 až 70 procent. Studie ukázala, že je v zásadě možné identifikovat jednotlivé hlásky. V budoucnu by tak bylo možné převést do akustické nebo grafické podoby celé myšlenky a teoreticky bychom mohli vést rozhovory, aniž bychom otevřeli ústa.

Pokud by se skutečně podařilo na základě mozkových impulzů dekódovat optické a akustické vjemy, mohli by vědci sledovat vznik myšlenek nebo třeba číst sny pokusné osoby. Pro budoucí přístroj, který umožní čtení myšlenek, se nabízí celá řada praktických uplatnění.

Terapeutické využití:
Analýza mozkových impulzů, které ovlivňují podvědomé chování, by mohla pomáhat při léčbě chronických bolestí, depresí, závislostí, epilepsie a úzkostí.

Komunikace s pacientem:
V případě, že pacient je ochrnutý, neschopný řeči, avšak při vědomí (syndrom locked-in), nabízí čtení myšlenek jedinou formu přímého dorozumění.

Detektor lži: Současné detektory lži registrují tep srdce, dech nebo analyzují tón řeči. To všechno jsou jen nepřímé důkazy váhání nebo lží. Přímé čtení myšlenek by bylo mnohem průkaznější formou pravdivosti či nepravdivosti výpovědi.
 
Vyšetřování:
Analýzou mozkové aktivity by bylo možné u obviněného prokázat, že zná místo činu. To by výrazně usnadnilo další vyšetřování.

Ovládání počítačových her: Řízení počítače myšlenkou je do určité míry možné již dnes a zdá se, že na tomto poli se otevírá široké pole možností.


Zdroj: 100+1  

 

Autor článku Čtení myšlenek: převzatý článek 02.05.2010