Jeep Wrangler v posledním vydání

Jeep Wrangler je mezi terénními auty legenda. Za to vděčí hlavně svým schopnostem. V terénu jde totiž o jedno z nejlepších aut, která si můžete pořídit. Nyní přijíždí jeho nová generace.

Když k testu dostanete Jeep Wrangler a rozhodnete se vyrazit do terénu, je lepší nechat pud sebezáchovy doma. Jinak nezjistíte, co všechno tenhle "drobek" s naftovým motorem o objemu 2.8 litru umí. Testování terénních aut v mém případě probíhá formou zkoušení, co všechno si ještě můžu dovolit. Menší nerovnosti se zvětšují, až se z nich stávají metr a půl vysoké meze, brody se prohlubují, až tušíte vodu ve výšce dveří, a sklon kopců narůstá, dokud nemám pocit, že se auto překulí. Někdy je potřeba kapitulovat dřív, než by řidič chtěl. S jeepem jsem maxima nedosáhl. To auto zkrátka umí víc, než jsem ochotný riskovat. A věřte, že při jednom sjíždění z meze byl jeep na bok nakloněný tak, že jsem se z toho psychicky dostával ještě několik desítek minut poté. Pocit, že ale teď už opravdu musíte skončit na střeše skutečně není příjemný. Ale auto popřelo fyzikální zákony a i přes obrovský náklon se udrželo koly na zemi. Nevím jak, ale zvládlo to.

Přes příkop do přírody
Podobné je to s adrenalinem při výjezdu a sjezdu z kopce. V extrémní situaci ale stačí zmáčknout tlačítko uzávěrů diferenciálu, případně použít redukci, a můžete se spustit z kopce, který byste sotva sešli. Při sjezdu to chce opravdu odvahu. Přijedete na zlom svahu, dolů přes kapotu nevidíte a vykloněni z okénka se přesto pouštíte dolů. Podobné je to při šplhání vzhůru. Pohled do nebe místo na silnici také moc často nezažijete. Jen to nechce při podobných vylomeninách zavírat oči. Alespoň když nesedíte za volantem. Další kapitolou je průjezd bahnem nebo cestami, kam se odváží jen traktor, který z lesa stahuje dřevo. Obrovské vyjeté koleje plné bláta a vody sice vyžadují řidičské umění, protože jakmile do nich vjedete najednou, zůstanete viset na "břiše" jeepu, ale i přesto jsou pro vás radostí. A co teprve taková jízda po namoklém poli... Během testu jsem se několikrát musel držet, abych nesjel ze silnice přes příkop, který není žádnou překážkou, a dál stejnou rychlostí pokračoval po strništi. Tohle auto je pro terén zkrátka stvořené. Frajírci ve Volkswagenu Touareg, Audi Q7 nebo Hyundai Santa Fe můžou jen závidět nánosy bahna, které při dovádění nasbíráte. Jen to mytí...

Na silnici je to horší
Jak je Jeep Wrangler výborný v terénu, na silnici už to takový med není. Naftový motor má s těžkým autem dost starostí. Rozjezd při předjíždění se tedy rozhodně nedá označit za sportovní. Mírně mě zaskočil i fakt, že uvnitř téměř nového auta se při běžné jízdě z palubní desky ozývaly různé pazvuky. Sice je to čistokrevné auto do terénu, ale přeci jen za milión korun. A za tyhle peníze už budu chtít i trochu luxusu. Tím samozřejmě nemyslím látkové koberečky. Bez vrzání bych se ale každopádně obešel. Dá se přehlušit hudbou z přehrávače cédéček. Komfort zvyšuje například i klimatizace nebo elektricky ovládaná okna. Další luxusnější prvky výbavy nečekejte. Je to přeci jen dělník, který musí najít kompromis mezi jednoduchostí a pohodlím.
Milým prvkem jsou dva odnímatelné díly střechy nad řidičem a spolujezdcem. Jejich odmontování je otázkou tří minut. Sundat se dá i "budka" nad zadními sedadly a zavazadlovým prostorem, ale při přebírání vozu mi bylo doporučeno, abych se do toho raději nepouštěl. Prý to není tak snadné.

Spotřeba je pořádná
Jeep Wrangler nabízí kupu zážitků, ale jsou poměrně draze vykoupené vysokou spotřebou. Testovaná naftová verze si v průměru říkala o dvanáct litrů nafty. Když jsme se pouštěli do extrémních jízd mimo silnici, počítač hlásil průměr i šestnáct litrů na sto kilometrů. Stejně nepříjemné je to i s cenou auta. Nejlevnější dvoudveřová verze se prodává za necelých 779 tisíc korun. Testovaný čtyřdveřový model začíná na miliónu. Je to dost. Když na to máte, za tu srandu to ale stojí.

 

Autor článku Jeep Wrangler v posledním vydání: Ondřej Kinkor 08.17.2007