Marihuana a řízení

Víte, jaké to je, když si dáte jointa marihuany a sednete za volant? Můžete si myslet, že řízení máte pod kontrolou. Realita je ale jiná.

Přehnaná opatrnost, která vede k pomalejší a ostražitější jízdě. V krizové situaci ale nastává problém - reakce nejsou takové, jaké by správně měly být. Tak lze shrnout chování řidiče, který si za volant sednul poté, co si dal jointa marihuany. Jak zkouřený člověk opravdu řídí, jsem vyzkoušel v upraveném autě plném měřících zařízení na uzavřeném polygonu pod dohledem řidičských instruktorů a lékaře. Test spočíval ve srovnání reakcí při simulaci krizových situací ve střízlivém stavu a po vykouření marihuany.

Odpalujeme
Po absolvování všech stanovišť na cvičišti mosteckého autodromu v čistém stavu si zapaluju „špeka“. V necelé polovině ho típám a dávám si půl hodiny pauzu. Těsně po vykouření bych si za volant nesedl ani náhodou.
Jde se na věc. Nejprve mě čeká hybná deska, která sebou trhne pod zadní nápravou projíždějícího auta, které se pak dostane do klasického smyku. Mým úkolem je smyk zkorigovat a pokračovat v jízdě. Za střízliva jsem to zvládl. Po vykouření jointa už je to horší. „Pod vlivem "trávy" jede o pět kilometrů pomaleji, než má. Smyk srovnává o 12 metrů později. Auto nakonec zvládá, ale ektronika chování vyhodnotila jako nedostačující řízení,“ komentuje výsledek instruktor Jiří Patera. V praxi to vypadalo tak, že na silnici bych auto udržel, ale jezdil bych od kraje ke kraji. Problémy pokračovaly při simulaci co nejrychlejšího zastavení, kdy jsem brzdil o dva metry dál, ale o to prudčeji. Navíc jsem nevyšlapával spojku, takže motor chcípal. Špatný odhad se projevuje i při vyhýbacím manévru, když před kužely uhýbám o šest metrů dřív a volantem točím zbytečně velkou silou. „Reakce byla přehnaná,“ sdělil Patera.

Odvést pozornost je snadné
To už ale zkouším zaparkovat mezi dvěma vozy, které simulují na sobě vyskládané kartonové krabice. „Najíždí si velmi pomalu, vyklání se z okénka, ale manévr zvládá,“ popisuje můj pokus kolega novinář, který má za úkol popisovat mé chování. „Fakt si to dávám, baví mě to,“ údajně komentuji následný slalom mezi kužely. Výsledky jsou ale špatné. Ve srovnání s jízdou za střízliva jedu mnohem pomaleji a navíc porážím dva kužely. „Jeden vleče pod autem, ještě několik desítek metrů poté, co jej technici přes vysílačku vyzývají, aby zastavil,“ zapisuje si kolega. A objevuje ještě další problém. Jako spolujezdci se mu bez větších problémů daří odvádět moji pozornost od řízení. V takových okamžicích přestávám hlídat rychlost a okamžiky, kdy bych měl správně brzdit. Když se bavíme, v jednu chvíli dokonce zapomenu zatáhnout okénko, takže interiér auta včetně záznamové kamery kropí sprcha ze zařízení, která zalévá kluznou plochu cvičiště. Já se směju, kolega nadává, že se zhulencem už jezdit nebude.

Názor odborníka a názor řidiče
„Marihuana odvádí od reality, dává pocit, že řízení je pouze hra, stejně jako u alkoholu. Projevy euforie, pocitu radosti z řízení, byť špatného, se projevily. Pokud by se řidič dostal do reálného provozu, ohrožoval by sebe i ostatní,“ říká dopravní psycholožka Vlasta Rehnová. Můj dojem z jízdy pod vlivem marihuany je takový, že řidič situaci na silnici vnímá mnohem lépe, než pod vlivem alkoholu. Zatímco alkohol nabuzuje, marihuana spíš zklidní. Z vlastní zkušenosti vím, že zkouřený řidič jede čtyřicítkou a myslí si, že jede jednou tak rychle. U opilého řidiče to bývá naopak, což je samozřejmě větší problém. Pokud se tedy na silnici nestane nic neočekávaného, zkouřený řidič je menší zlo, než opilý. Ve chvíli, kdy je ale potřeba rychle reagovat na neočekávanou situaci, nastává problém i u řidiče pod vlivem marihuany. Absolutně největší nebezpečí představují ti, kteří alkohol a marihuanu zkombinují.

Policisté marihuanu poznají

Hodně řidičů na večírcích nepije a raději kouří „trávu". Ta se totiž při policejní kontrole nadýchat nedá. Jenže policisté už mají přístroje, které ze slin poznají téměř všechny druhy drog. Faktem je, že jeden test stojí šest set až tisíc korun, takže jej nepoužívají tak často, jako testy na alkohol. Ale stát se to může. S největší pravděpodobností ho použijí při vyšetřování třeba i drobné nehody. Problém je v tom, že stopy po marihuaně v těle zůstávají i několik měsíců. Látka THC způsobující pocit zkouřenosti, který se neslučuje s možností řídit auto, se po šesti až dvanácti hodinách mění v takzvané neaktivní metabolity THC. Ty už schopnost řídit neovlivňují, nicméně v těle zůstávají až šest týdnů. „Schopnost řídit by měla být v pořádku nejpozději osmnáct hodin po konzumaci,“ uvedl pro týdeník Reflex Tomáš Zábranský, vedoucí pro vědu a výzkum Centra adiktologie Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Karlovy univerzity.

Test je orientační
Pokud policisté zjistí řidiči ve slinách přítomnost THC, musí postupovat dál, aby se zjistilo, zda marihuana v době řízení ovlivňovala schopnost řídit. Test je jen orientační a nemá sílu důkazu. Řidič by proto měl podstoupit krevní test, po němž lékaři dokáží rozlišit aktivní a neaktivní metabolity. Pokud bude mít řidič v krvi pouze ty neaktivní, laboratoř sdělí policii, že THC nebylo v krvi nalezeno. A řidič je z problému venku. V opačném případě motorista přijde o řidičák na dva roky, hrozí mu pokuta až 50 tisíc, sedm trestných bodů a obvinění z trestného činu.

Autor článku Marihuana a řízení: Ondřej Kinkor 04.27.2007